Spojení mysli a těla: Pochopení účinků stresu a jeho vlivu na Vaše zdraví a pohodu

  • Pohoda
  • Duševní zdraví
  • Fyzické zdraví

Nikdo není vůči účinkům stresu imunní. Stres může negativně ovlivňovat nás všechny, od prací zavalených rodičů, kteří se snaží stíhat pracovní a rodinné povinnosti, přes studenty, kteří jsou pod tlakem, aby podali ve škole dobrý výkon, až po mladé profesionály, kteří se potýkají s rostoucí pracovní zátěží.

Zatímco mírné množství stresu může být někdy prospěšné, příliš mnoho stresu se může podepsat na našem duševním a tělesném zdraví. V tomto článku se seznámíme s pojmem stres, s jeho účinky na tělo a mysl a s několika praktickými radami, jak stres zvládat.

Pochopení stresu

Stres je přirozenou reakcí lidského těla, pokud je vystaveno vnějšímu tlaku nebo zvýšeným nárokům. I když se fyzické účinky stresu u jednotlivých osob liší, jedná se o společný mechanismus přežití, který připravuje tělo na to, aby se vypořádalo s vnímanou hrozbou. Když se setkáte se situací, kterou Vaše tělo vnímá jako stresující, spustí se řetězová reakce odpovědí, které Vás připraví buď na boj, nebo na útěk. Tyto reakce zahrnují uvolňování adrenalinu a kortizolu, což může vést ke zvýšení Vaší tepové frekvence, krevního tlaku a dechové frekvence.

I když je tato reakce v určitých situacích užitečná, prožívání této reakce příliš často nebo v situacích, kdy není nezbytná, může vést k chronickému stresu a zdravotním problémům. Je důležité porozumět spouštěčům a příčinám stresu v našem každodenním životě, abychom je mohli účinně zvládat a minimalizovat jejich dopad na naše celkové zdraví a pohodu.

    Světová zdravotnická organizace definuje stres jako emocionální stav obav nebo duševního napětí, který je způsoben obtížnou situací. Stres je přirozenou lidskou reakcí, která nás motivuje k řešení problémů a hrozeb v našem životě. Do jisté míry zažije stres ve svém životě každý, liší se však způsob, jakým se se stresem vypořádáváme. Pokud neřešíme jeho hlavní příčinu, může to vést k negativním účinkům stresu na náš organismus. Existují dva hlavní typy stresu, které můžeme zažívat a které lékaři označují jako „akutní“ a „chronický“ stress.

    Akutní stres je krátkodobý stres, který nastane náhle a rychle odezní. Akutní stres nemusí být nutně škodlivý. Pomáhá Vám orientovat se v nebezpečných situacích, ale může se také objevit, když děláte něco vzrušujícího nebo nového.

    Chronický stres naopak trvá delší dobu. Tento typ stresu se může objevit, když prožíváte náročnou situaci, např. problémy v práci, finanční problémy nebo složité osobní vztahy.

    Problémem je, že na chronický stres si můžete zvyknout natolik, že si účinky stresu na organismus uvědomíte teprve až ve chvíli, kdy jste již vyhořeli nebo kdy jste emocionálně vyčerpaní. Je důležité naučit se zvládat chronický stres, aby tento stres později nevedl ke zdravotním problémům.

    Hlavním viníkem našeho stresu je řada našich každodenních povinností. Může jít o práci, finanční problémy nebo vztahy. Stresorem mohou být jak jedna událost, tak i nahromadění většího počtu událostí, které se v průběhu času kumulují. Protože stres může být způsoben mnoha faktory, je někdy obtížné pokusit se vysvětlit své pocity někomu jinému. To může následně vést k ještě většímu stresu.

    Mezi časté příčiny stresu se řadí:

    • Pocit, že nemáte situaci pod kontrolou.
    • Vypořádání se s povinnostmi, které se zdají být zdrcující.
    • Potýkání se s velkými výzvami v životě.
    • Prožívání období nejistoty.

    Stres je jednoduše přirozenou reakcí našeho těla na tlak. Tento tlak se mění ve stres, pokud se ocitneme v situacích, v nichž máme pocit, že nad nimi máme jen nepatrnou kontrolu, nebo když se cítíme ohroženi.

    Někdy může stres vzniknout z pozitivních zážitků, např. při nástupu do nového zaměstnání nebo při narození dítěte. V těchto případech může být reakce na stres užitečná. Může nám pomoci překonat případné obavy, abychom mohli dosáhnout svých cílů. Stres se však stává problémem, pokud začneme mít pocit, že to nezvládneme, nebo pokud se tak cítíme po dlouhou dobu.

Účinky stresu na lidské tělo

Co tedy stres způsobuje tělu? Ve chvílích stresu Vaše tělo reaguje uvolňováním hormonů, např. adrenalinu a kortizoIu. Tyto hormony přispívají k tomu, že se cítíte ostražitější, způsobují napětí ve svalech a zvyšují tepovou frekvenci. Při chronickém stresu však Vaše tělo zůstává v tomto stavu pohotovosti, i když Vám nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. To Vás může vystavit riziku řady psychických a fyzických zdravotních problémů.

Chronický stres může mít různé psychické účinky na tělo a mysl, včetně:

  • úzkosti
  • deprese
  • pocitu, že se nedokážete radovat
  • podrážděnosti
  • výkyvu nálad, od naštvanosti k netrpělivosti nebo podrážděnosti


Tyto pocity provázející stres mohou mnohdy vyvolat fyzické příznaky, které Vám mohou ještě více přitížit.

Mezi fyzické účinky stresu na lidské tělo se řadí:

  • zažívací potíže nebo pálení žáhy
  • zrychlená tepová frekvence a zvýšený krevní tlak
  • tenzní bolesti hlavy nebo migrény
  • svalové napětí a bolest
  • únava


Nezapomeňte, že účinky stresu a způsob, jakým se s ním vyrovnáváme, se mohou u jednotlivých osob lišit. Je však důležité identifikovat příčinu Vašeho stresu, abyste jej dokázali zvládnout a vyhnout se negativním zdravotním následkům v budoucnu.

Psychické následky stresu

Stalo se Vám někdy, že jste se cítili tak ustaraní, že jste nemohli spát, nebo tak přetížení, že Vám bylo fyzicky špatně? Ve chvílích stresu Vám Vaše tělo dává varovné signály. Pokud tyto příznaky ignorujete, může to vést k pocitu vyhoření a emocionálního vyčerpání.

Stres sám o sobě sice není nemoc, ale pokud ho odpovídajícím způsobem neřešíte, může způsobit celou řadu psychických následků.

    Stres může také ovlivnit naše chování a naši každodenní interakci s ostatními. Když se cítíme přetíženi, často se uchylujeme ke kompenzačním mechanismům, abychom se cítili lépe. Tyto mechanismy, např. přejídání, zneužívání návykových látek nebo alkoholu, nás často mohou přivést do ještě horší situace, než v jaké jsme byli na začátku.

    Když jsme ve stresu, máme sklon izolovat se. Můžeme se cítit osamělí a bez podpory, což může zhoršovat pocity úzkosti a deprese. Vyhýbání se činnostem, které nás kdysi bavily, v nás navíc může vyvolat pocit, že ztrácíme smysl pro identitu a smysl života, což může vést k dalšímu psychickému strádání.

    Když jsme ve stresu, reaktivita naší nervové soustavy je vyšší, což vede k tomu, že jsme citlivější na okolní prostředí. To může mít dopad na naši emocionální pohodu a můžeme zjistit, že se snadno cítíme frustrováni nebo přetíženi v situacích, které bychom za normálních okolností zvládli. To může vést k pocitům podrážděnosti a úzkosti.

    Je důležité rozpoznat tyto psychické změny jako potenciální příznaky stresu a přijmout opatření k jejich řešení. Porozumíme-li stresu a naučíme-li se zdravým mechanismům zvládání stresu, můžeme zlepšit své behaviorální reakce a snížit dopad stresu na náš každodenní život.

Fyzické následky stresu

Stres může mít také různé fyzické účinky na lidské tělo. Níže se podíváme na některé z nich.

    Stres spouští uvolňování hormonů, např. adrenalinu a kortizolu, které zvyšují tepovou frekvenci a krevní tlak. Pokud se však stres stane chronickým, mohou se tyto fyzické příznaky podepsat na našem kardiovaskulárním systému, čím se zvýší riziko srdečních onemocnění.

    Stres může způsobit svalové napětí a bolest, zejména v oblasti krku, ramen a zad. To může vést k chronické bolesti a k diskomfortu, stejně tak jako ke snížení rozsahu pohybu a flexibility. Svalové napětí může také přispívat k bolestem hlavy a k dalším fyzickým příznakům, což dále zvýrazňuje dopad stresu na naše tělo.

    Stres může narušit normální fungování trávicí soustavy, což vede k řadě potíží, např. bolestem žaludku, nevolnosti, průjmu a zácpě. Kromě toho může stres způsobit změny chuti k jídlu, což vede k přejídání nebo naopak k nechutenství, a to může mít další dopad na naši hmotnost a fyzické zdraví.

    Ačkoli se stresorům v životě nemůžeme vyhnout, můžeme podniknout kroky k tomu, abychom pochopili, proč se cítíme ve stresu. To nám může pomoci zvládat příznaky stresu a zabránit tomu, aby negativně ovlivnily naši fyzickou a duševní pohodu. Zde je několik strategií, které Vám mohou pomoci vypořádat se s následky stresu.

    • Praktikujte relaxační techniky, např. hluboké dýchání nebo meditaci.
    • Pravidelně cvičte, abyste snížili stres a zlepšili své celkové fyzické a duševní zdraví.
    • Vyhledávejte podporu přátel, rodiny nebo terapeuta, abyste si promluvili o stresu a zvládli ho.
    • Dopřejte si dostatek spánku a klaďte důraz na odpočinek a sebepéči.
    • Najděte si čas na příjemné koníčky nebo aktivity, které Vám pomohou snížit stres a zlepšit náladu.
    • Stanovujte si hranice a naučte se říkat ne, abyste se vyvarovali toho, že budete přetíženi závazky.

Nalezení vnitřního klidu

Zvládání stresu může být obtížné, avšak je nezbytnou součástí udržení si celkového zdraví a pohody. Je důležité mít na paměti, že techniky zvládání stresu se mohou u jednotlivých osob značně lišit, a proto je nezbytné prozkoumat různé strategie a najít tu, která Vám nejlépe vyhovuje.

Výše uvedené podněty Vám mohou pomoci úspěšně se vypořádat s následky stresu a zlepšit kvalitu Vašeho života. Kladení důrazu na duševní zdraví a sebepéči je zcela zásadní a se správnými nástroji a podporou můžete dát sbohem stresu a užívat si klidnější a spokojenější život.

Naše produkty